| 摘要 |
<p>Uzavřená sklenička (5) s radioaktivním roztokem je ve dvoudílném stínění (1, 6) mírně nakloněna a dostatečně dlouhá odběrová jehla (4), pronikající vertikálně jejím gumovým uzávěrem se opírá o její dno v nejnižším bodě. Odběrová jehla (4) se při ručním zavádění zastaví při kontaktu se dnem penicilínky. Při této poloze odběrové jehly (4) je možné uskutečnit kvantitativní odběr radioaktivního roztoku bez kontroly její polohy v uzavřené skleničce (5), případně v roztoku a bez nutnosti použití průzorů z olovnatého skla (26), které slouží jen k orientační kontrole objemu. Zahnutá odvzdušňovací jehla (3), zavedená pouze na úroveň hrdla uzavřené skleničky (5), vyrovná vznikající rozdíly tlaku při odběru nebo vracení radioaktivního roztoku bez nebezpečí kontaminace. Dlouhá odběrová jehla (4) a odvzdušňovací jehla (3) se zavádějí většinou kuželovým otvorem (2) v horním dílu stínění (1), který umožňuje vpich bez dotyku s konstrukcí zařízení. Kónus odběrové jehly (4) je fixován v čelisti (11) zpravidla ovládané šroubem (19), což umožňuje spojování a rozpojování injekční stříkačky (15) s kónusem odběrové jehly (4) s vyloučením přímého kontaktu prstů při manipulaci. Na čelist (11) se nasadí stínění (14) injekční stříkačky (15), které doplňuje uzavřené uspořádání stínění a zároveň usnadňuje navedení injekční stříkačky (15) na kónus odběrové jehly (4). Čelist (11) je upevněna na rameni (9), které zajišťuje spojení s dvoudílným stíněním (1, 6) kolíkem (12). Při manipulaci s většími aktivitami radionuklidů, radionuklidy s vyšší energií .gama. záření a zejména pozitronovými zářiči i pro orientační sledování objemu roztoku radionuklidu s pou</p> |
